Realita a sny

Moje současná práce ve stavebnictví mě dlouhodobě nenaplňuje. Sice se stále považuju za mladého, ale cítím, že s postupujícím věkem se snižuje moje schopnost věnovat se po práci ještě něčemu dalšímu. Když teď aktivněji píšu web abych se významněji pohnul z místa, mnoho věcí mi stojí a strašně mě to mrzí (výměna se sběrateli, katalog žvýkaček, katalogizace Big Bubů, pozemština...). Začínám si uvědomovat menší a menší důležitost peněz v mém osobním životě. Místo toho čím dál víc prahnu po nalezení smyslu svého života. K čemu má člověk inteligenci, když ji nepoužije k vybudování něčeho většího, než je on sám. Já věřím, že důležitou věcí v mém životě jsou právě žvýkačky. Avšak určitě ne jako bokovka při práci. Chci se věnovat Muzeu kuriozit, katalogizaci sbírek, psát web, publikovat články, tvořit obsah pro sběratele a podobně. Pracovat na tom na denní bázi.

Nicméně stejně tak se chci angažovat v podnikání se žvejkami. Ať už jde o velkoobchod s atraktivními žvejkami ze všech koutů světa, nebo půjde o vlastní výrobu nové české značky žvýkaček. V někom to může vyvolávat pocit, že nevím, co chci a opět si nakládám příliš mnoho. Ale ono to ve skutečnosti má všechno společný základ. Tím je podpora a propagace sběratelství žvýkaček ve všech podobách. Prochází to napříč vším, čím se chci zabývat. Ať už jde o Muzeum, obchod, nebo výrobu, vždy je třeba podporovat sběratelství tvorbou obsahu, vedením katalogu, podporováním vzniku dalších a dalších aktivních sběratelů, organizováním setkání a podobně. Takže i když bych teoreticky seděl až na třech židlích, pořád budu dělat víceméně to samé. Tvorba obsahu mě baví čím dál víc, i když v tom nejsem zrovna rychlík. Napsat novou rubriku na web mi trvá několik dní.

Kdo ví, jak to všechno dopadne. Chci změnit svůj život a před nějakým časem jsem na tom začal aktivně pracovat. Moje aktivity mi tak možná umožní propojit Muzeum s podnikáním a jeho provoz by tak nemusel spoléhat jenom na dárce.